Tomáš je člověk, bez kterého se žádná akce neobejde, přesto ho ale málokdy potkáte nebo o tom alespoň nevíte. Je to taková šedá eminence naší firmy. Naprosto klíčový článek, který se u nás stará o sklad a logistiku.

Je mu 39 let a se svou ženou Natalií mají tříletou dcerku Aničku. Tomáš jezdí rád s rodinou na chalupu do Jizerských hor a je také sportovní nadšenec, ať už aktivně nebo jako fanoušek. Pravidelně chodí hrát sqash a cvičit do posilovny. Dříve dokonce závodně hrál házenou. Je také obrovský fanoušek AC Sparta Praha.

Jak jsi se dostal do společnosti IN Catering Group?

Do cateringu jsem nastoupil už 1. listopadu 2004 jako výjezdový číšník. Moje první akce proběhla s panem Tomanem, který je u nás dnes finančním ředitelem. Sraz byl v 5 hodin ráno a představovalo se nové popelářské auto Pražských služeb. Na to asi nikdy nezapomenu. Po prvních pěti letech jsem povýšil na event manažera, kterého jsem dělal další dva roky. Poté jsem na pár měsíců ,,zmizel“ do Plzně k jedné produkční agentuře, ale dlouho mi to nevydrželo. V listopadu 2011 jsem se vrátil a zakotvil zpět ve firmě. Mám za sebou ale různá zaměstnání, ještě před IN Catering Group jsem jako mladík pracoval např. v Hotelu Elegant, který se shodou náhod nachází asi 900 metrů od sídla naší společnosti.

Co máš ve firmě na starosti? Jaká je tvá náplň práce?

Ve firmě zastávám pozici manažera logistiky. Na starost mám celý sklad a dopravu. To zjednodušeně znamená, že mám zodpovědnost za to, co na akce přivezeme (např. mobiliář a inventář), čím to vše přivezeme a také, že bude na akcích dostatek objednaných nápojů. Zkrátka vše musí fungovat. Samozřejmě na to nejsem sám. Mám dva šikovné a spolehlivé kolegy Vojtu a Lukáše.

Co jsi při práci v IN Catering Group zažil zatím nejhoršího a co naopak nejlepšího?

Nejhorší období bylo kolem ekonomické krize v roce 2008, kdy práce bylo opravdu málo. Firma to ale naštěstí tenkrát ustála. Takže doufám, že se vypořádáme i s koronavirem, který tu „řádí“ dnes a bohužel naši práci a ekonomiku celkově negativně ovlivňuje.

A nejlepší je vždy pocit, když je opravdu hodně práce a my si po jejím splnění můžeme říct, že jsme to zase zvládli a nejlépe, že to bylo s velkým přehledem. To mám rád.

Zažil jsi v práci něco vtipného?

Srandy si užijeme celkem dost. Vzpomínám si třeba, že jsme před lety dělali akci v Třeboni. Celý tým byl brzy ráno perfektně připraven a vyrazili jsme na cestu. Po příjezdu na místo jsme se ale dozvěděli, že se vloudila malá chybička a akce se koná až následující den. Tak jsme si dali společnou snídani a jeli zpátky do Prahy. Druhý den jsme si to zopakovali znovu, tentokrát už naostro.

Jak se změnila firma za dobu, co v ní pracuješ?

Asi nejviditelnější je změna názvu firmy, který se zkrátil. Další změny vyplývají z všeobecné nutnosti reagovat na nové trendy v tomto oboru, který jde stále dopředu. My s tím musíme velmi aktivně pracovat, jinak by nám konkurence okamžitě utekla. Myslím si, že se nám to daří a zejména poslední dva roky velmi úspěšně.

Máš rád jídlo? A jaká je tvá oblíbená restaurace?

Jídlo mám moc rád a díky své práci jsem měl možnost ochutnat spoustu výborných věcí, které vaří kluci z naší kuchyně. A že jsou opravdu šikovní. Restaurace mám také rád. Bydlím v Bubenči, kde je plno hospůdek např. U Veverků nebo U Topolů. Tam rád zajdu s rodinkou na oběd.

Vaříš doma?

Musím přiznat, že doma vaří hlavně manželka, je to totiž její velký koníček.

A co pití, jaké je tvé nejoblíbenější?

Jednoznačně pivo. Samozřejmě budu jako první jmenovat čepovanou Plzeň, ale pivo z Břevnovského klášterního pivovaru Benedikt 12°, to je óda na radost.

Co děláš, když zrovna nepracuješ?

Poslední dobou se snažím všechen svůj volný čas trávit s rodinou.

Jsi velký fanoušek Sparty, proč k ní máš takový vztah?

Sparta je moje srdeční záležitost. Tady musím vyzdvihnout mého tátu, který byl velkým Sparťanem a od mých prvních krůčků mě vodil do letenského chrámu. Bohužel v půlce února odešel po těžké nemoci do Sparťanského nebe. Díky za všechno, TATI.

Chceš něco popřát firmě do dalších let?

Naše firma letos slaví 25. narozeniny a známe se od jejích devíti let. Už je z ní dospělá a sebevědomá společnost, která má své nejlepší roky života před sebou. A já jí přeji z celého srdce vše nejlepší.